Jizerské hory
Jizerské hory se rozkládají na samém severu České republiky mezi Lužickými horami a Krkonošemi, na jejich území probíhá česko-polská hranice. Jsou pojmenované podle řeky Jizery, která zde pramení. Nejvyšší horou tohoto pohoří v České republice je hora Smrk (1.124 m.n.m.), kde je i hraniční přechod s Polskem pro pěší. Pro ochranu hor byla vyhlášena v roce 1967 Chráněná krajinná oblast Jizerské hory.
Velkou zajímavostí je na první pohled zcela odlišný charakter jejich severní a jižní části. Na jihu klesají vrcholy do údolí Nisy táhle a pozvolně, na severu směrem k říčce Smědé spadají strmými skalnatými srázy. Pokud tedy máte vodácké zkušenosti, můžete sjíždět právě řeku Smědou, která na českém území měří 45 km, sjízdných je necelých 39 km. Má značný spád, časté peřeje a kamenné prahy lze sjíždět pouze v uzavřené lodi. Nejlépe je sjízdná na jaře nebo po vydatných deštích. Dále můžete sjet vodní úseky:Bílý Potok – Raspenava, Raspenava – státní hranice s Polskem, Harta – Višňová – Předlánce (tento úsek řeky byl vyhlášen jako přírodní rezervace Meandry Smědé na ochranu vzácných a ohrožených druhů rostlin a vodního ptactva). a své si tu přijdou i rybáři a to hlavně na pstruhových revírech na říčkách Smědá, Lomnice a Řasnice. Ostatní přítoky říčky Smědé jsou jen chovné. Také k rybaření je vhodný rybník Petr v přírodním parku Peklo.
K pozoruhodným zajímavostem patří také pomníčky připomínající různá neštěstí, jež jsou bohatě rozesety po celém území hor ( šlo o pytlácké přestřelky, zmrznutí, smrt dřevorubců, pašeráků, zbloudění atd.). Pro Jizerské hory jsou charakteristická i rašeliniště a rašelinišťová jezírka (Čihadla, Rašeliniště Jizery) , klečové louky (Velká jizerská a Malá jizerská louka) , z mnoha chráněných území vyniká Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny.
Turistické cesty
Jizerské hory to jsou také udržované rozhledny a četné skalní vyhlídky, které vám nabídnou krásný pohled na krajinu. Právě pěší turistika má svou dlouholetou tradici na těchto severních svazích, kde je celá řada oblíbených a dobře značených cest, využívaných prakticky celoročně. Nachází se zde 18 turistických cest (celková délka 217,5 km), vyznačených Klubem českých turistů (KČT), které vám umožní vystoupit až do nadmořských výšek převyšujících 1.000 m n. m. (hora Smrk, Jizera, Frýdlantské cimbuří, Holubník a další). Nebo vás provedou zvlněnou Frýdlantskou pahorkatinou a nechají vám poznat okolí měst a malebných obcí. Pro badatele jsou tu i naučné stezky ( př. naučná stezka Bukovec – Jizerka – Rašeliniště Jizerky, historicko-přírodovědná stezka Nové Město pod Smrkem a další).
Horolezectví
Severní svahy Jizerský hor nabízejí také ideální podmínky pro horolezectví. Nachází se zde velké množství skalních masivů a některé i s věžovitým zakončením. Zdejší žulové skály jako např. Věž Grálu, Kuří věže, Polední zub, Nos a další jsou mezi horolezci přímo pojmem. Některé horolezecké terény se nacházení v chráněných územích a pro vstup je potřebné mít odpovídající dokumenty.
Běžky a lyžování
I zimní období má co nabídnout, přichází čas pro lyžaře. Nejkrásnější vyhlášené lyžařské terény pro běžkaře jsou na hřebenech Jizerských hor. Jizerská magistrála – síť cca 115 km upravovaných běžeckých tratí protínající rozlehlé pláně, bez obtížných sjezdů a výstupů – je určena pro nenáročnou lyžařskou turistiku. Od roku 1967 se zde každoročně pořádá dálkový běh na lyžích „Jizerská 50“, jejíž mladší sestrou je „Jizerská 50 na kolech“. Hlavním a nejpohodlnějším výchozím místem je horská osada Smědava (847 m n. m.), kam vás vyveze autobus z Raspenavy. Stačí už jen nasadit lyže a vyrazit po Jizerské magistrále do lůna hor. Odtud můžete vyrážet do čtyř různých směrů – na Smrk, Jizerku, Mariánskohorské boudy, Kneipu… Možnost oddechu a občerstvení nabízí několik kiosků a restaurací např. na Smědavě, Jizerce, Hřebínku, na Kneipě, Nové louce…Na magistrálu můžete nastoupit i např. z pohorské obce Ferdinandov údolím Malého Štolpichu na Bílou Kuchyni, údolím Velkého Štolpichu kolem vodopádu k Tetřevím boudám.
Sjezdové lyžování na Frýdlantsku není příliš rozšířeno zejména z důvodu nepříznivých terénních podmínek v podobě strmých skalnatých srázů Jizerských hor. Přesto a hlavně právě proto jsou zde již od 60-tých let 20. století snahy o vybudování lyžařského střediska na příznivějších severozápadních svazích masivu hory Smrk. V současnosti má tato snaha podobu projektového záměru na výstavbu Sportovního areálu Smrk, který by měl v budoucnu mimo jiné nabízet cca 12 km uměle zasněžovaných sjezdových tratí a 5 lanových drah. Nenáročné a středně těžké svahy jsou na jižním okraji Jizerských hor – v Bedřichově, Josefově Dole, Albrechticích v Jizerských horách, Desné… náročnější na Ještědském hřbetu v zimních střediscích Harrachov, Rokytnice nad Jizerou atd.
Cykloturistika
Oblíbeným sportem je i cykloturistika, pro níž je zde vyznačeno velké množství cyklotras s mnohými tipy na výlet (např. na Hartu – Pastevecká obora 12 km na Ořešník – vodopády Velkého Štolpichu 8,5 km do Lázní Libverda 6 km ke kovárně Ondřeje Stelziga – Bílá skála u Srbské 40km a jiných). Na cyklistu tu čekají tři trasy mezinárodního významu (č. 3016, 3039, 3059), dvě cyklotrasy nadregionálního významu (č. 3006, 22) a několik místních poznávacích tras (č. 3063, 3064, 3065). Všechny jsou samozřejmě v terénu dobře značené. Dále tu zbývá množství neznačených cest a silniček vedoucích podél potoků, procházejících lesy či stoupajících do horních partií Jizerských hor. Javorové, jasanové a lipové aleje podél cest jsou obvyklým jevem.
